Kineziotaping

Kineziotaping též kineziologické tejpování pochází od slova kineze – pohybovat. V současné době zažívá tato technika bouřlivý nárůst ve všech oblastech sportu, regenerace a rehabilitace.

Kineziotaping vyvinul v 70. letech minulého století japonský lékař a chiropraktik Kenzo Kase. Zkoumáním nalepovaných pružných pásek na kůži zjistil, že při sportovních výkonech dochází k menší úrazovosti a naopak přetížený svalový a kosterní systém je odlehčen. Dochází k normalizaci svalového napětí a zároveň ke zlepšení funkce krevního a lymfatuckého oběhu. Důslednou aplikací tejpů vytvořil techniku použitelnou nejen pro sportovce, ale také pro doléčení úrazů, regeneraci rehabilitační činnost.

Specifickým nalepováním elastických pásek se pokožka zvlní a tím je podpořen krevní oběh i lymfatický systém. Prodlužuje se uvolnění svalů, účinek lymfodrenáží i masáží a aktivují se ozdravné procesy.

Na rozdíl od pevných sportovních tejpů, které slouží k omezení nebo úplnému znemožnění pohybového stereotypu, neomezuje kineziotaping hybnost. Z těchto důvodů používá tuto techniku stále více masérů, fyzioterapeutů i lékařů. Kineziotaping je vytvořen na bavlněné bázi a svojí pružností a celkovou charakteristikou odpovídá povaze lidské kůže. Lepidla používaná při výrobě současné generace kineziotapů již nevyvolávají tak časté alergické reakce a mohou být tedy nalepeny i několik dní. Tejpy je možné podle potřeby nalepovat i několikrát za sebou.

Kineziotaping je velice funkční při doléčení či udržení odblokovaného místa v uvolněném stavu. Užití kineziotapingu po úrazech výrazně urychluje léčení. Různými korekcemi odlehčují tejpy svalovou zátěž.